Trestný čin s názvem "domácí násilí" sice neexistuje, trestní zákon (140/1961 Sb.) však upravuje trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (§ 215a trestního zákona), který se na případy domácího násilí vztahuje. Podle tohoto ustanovení „kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta“. Pokud pachatel spáchá tento čin zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu, hrozí mu trest odnětí svobody na dvě léta až osm let. V souvislosti s domácím násilím může docházet i k dalším trestným činům jako např. týrání svěřené osoby (§ 215), ublížení na zdraví (§ 221), vydírání (§ 235), znásilnění (§ 241), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 197a), vraždy (§ 219), omezování osobní svobody (§ 231), zbavení osobní svobody (§ 232), porušování domovní svobody (§ 238), porušování tajemství dopravovaných zpráv (§ 239), neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru (§ 249a odst.2), či např. maření výkonu úředního rozhodnutí § 171 odst. 3 TZ nebo únosu § 216 TZ.
Ne vždy je však domácí násilí kvalifikováno jako natolik závažné, aby bylo trestně stíháno. Často je posouzeno jako tzv. přestupek proti občanskému soužití (§ 49 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Zvláště v případech, kdy oběť na policii ohlásí pouze poslední napadení. Pokud podáváte oznámení, je třeba vždy zdůraznit, že násilí již nějakou dobu trvá, popř. že už došlo v minulosti k napadením, výhrůžkám a podobně. Pokud je čin kvalifikován policí jako přestupek, má poškozený tři měsíce k tomu, aby podal návrh na jeho projednání u přestupkové komise. V případech domácího násilí jde totiž o tzv. návrhové přestupky, které bez návrhu poškozeného projednat nelze. Bohužel, v případě, že se přestupek neprokáže, je navrhovatel nucen uhradit náklady řízení ve výši zpravidla 1000 Kč (je možné požádat o odpuštění ze sociálních důvodů).