Aktuality
Domácí násilí se týká jen nižších společenských vrstev

21. 2. 2017
Je to mýtus?
Sociální stereotypy vázané na profese, vzdělání či zdánlivou solidnost, jenž mezi lidmi převažují, nám zkreslují pohled na osoby, které se potýkají s násilím ve vztazích.

Proč je to mýtus?

Většina české společnosti se domnívá, že domácí násilí se týká osob s nižším vzděláním, menšími příjmy a často si jej spojuje s romským etnikem. Domácí násilí se však nevyskytuje pouze v určitých sociálních skupinách. Řada výzkumů i zkušenosti z praxe ukazují, že domácí násilí můžeme najít v domácnostech napříč všemi společenskými vrstvami bez ohledu na věk, příjmy, bydliště, rasu, vzdělání, náboženské vyznání či společenské postavení. Pachatelé jsou totiž často muži – manželé, partneři pracující na vrcholných pracovních pozicích, vysoce postavení podnikatelé atp., kteří si oběti nevybírají s ohledem na sociální status.

Sociální stereotypy vázané na profese, vzdělání či zdánlivou solidnost, jenž mezi lidmi převažují, nám zkreslují pohled na osoby, které se potýkají s násilím ve vztazích (Čírtková, 2002). Čím vyšší je postavení a vzdělání násilné osoby, tím propracovanější (a potažmo skrytější) může domácí násilí být. Zažité představy nás vedou k přesvědčení, že osoba, která je tak úspěšná ve své profesi a běžně se chová přijatelně, nemůže být ve své rodině agresivní.

Můžeme najít literaturu (např.: Baker, 1991), kde jsou zmíněny některé rizikové faktory související se sociálním postavením násilné osoby a oběti, které zvyšují riziko výskytu domácího násilí v rodině. Patří mezi ně třeba dlouhodobá nezaměstnanost, hůře placená práce, nižší vzdělání, finanční závislost, příjem pod hranicí životního minima a odlišné kulturní prostředí partnerů. Tyto faktory však mohou pouze přispívat k výskytu agrese v blízkých vztazích, nejsou její příčinou. 

V praxi organizace Persefona se mýtus o násilí v nižších společenských vrstvách nepotvrzuje. Hovoří o tom i statistiky našich klientů, které ukazují, že 50 % z nich je ve středním, produktivních věku. 91 % osob, které vyhledá naši pomoc, je tvořeno neromskou populací. Méně než 20 % klientek je nezaměstnaných, většina má stálé zaměstnání nebo pečuje o děti v rámci rodičovské dovolené.

Zdroje:
Baker, M. (1991). The Canadian Journal of Sociology / Cahiers Canadiens De Sociologie, 16(3), 326-328. doi:10.2307/3340687
Čírtková L. (2002). Vybrané výzkumy a teorie domácího násilí (online). Policista, 7. Dostupný z ZDE
Statistiky organizace Persefona z posledních let.