Aktuality
Nemusí pryč. Má tady trvalý pobyt

19. 2. 2017
Opravňuje nás fakt, že máme na určité adrese nahlášený trvalý pobyt, v této nemovitosti bydlet?
Neznalost zákona a významu trvalého pobytu má závažné dopady nejen na naše klienty.

Jedním z nejčastějších „právních mýtů“, se kterým se při naší práci setkáváme, je nejasnost ohledně institutu trvalého pobytu. Mnoho lidí se domnívá, že když má někdo na určité adrese nahlášený trvalý pobyt, pak ho to opravňuje v této nemovitosti bydlet. To ale není pravda.

Institut trvalého pobytu je zakotven v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, kde je v §10 odst. 2 výslovně uvedeno: „Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu (...) ani k vlastníkovi nemovitosti.“

Neznalost zákona a významu trvalého pobytu má závažné dopady i na naše klienty – oběti domácího a sexuálního násilí. Oběti mají pocit bezmoci, protože si myslí, že nemohou přimět násilnou osobu k odchodu (přestože je oběť mnohdy výlučným vlastníkem nemovitosti), když tam mají násilné osoby nahlášený trvalý pobyt. Někdy si také myslí, že v takovém případě není možné ani policejní vykázání nebo vydání předběžného opatření soudem. Násilné osoby je v tomto pochopitelně utvrzují.

Oběti se někdy setkávají s hrubou neznalostí i na straně policie, která někdy umožní násilné osobě vstup do nemovitosti právě na základě údaje o trvalém pobytu, a to navzdory prosbám a upozornění ze strany oběti, že je výlučným vlastníkem nemovitosti a nepřeje si, aby tam násilná osoba vstupovala.

V neposlední řadě tento právní mýtus komplikuje obětem odchod z domácnosti, kterou sdílí s násilnou osobou. S ohledem na vysoké náklady na bydlení jsou totiž v takové situaci nezřídka odkázány na finanční pomoc ze strany státu. Podmínkou pro získání příslušných dávek na bydlení je ale nahlášení trvalého pobytu na adrese, kde skutečně bydlí. Pronajímatelé však pod vlivem mýtu o trvalém pobytu odmítají nájemníky, kteří by si chtěli v jejich nemovitosti trvalý pobyt nahlásit. Přitom z přihlášení nájemníka k trvalému pobytu mu nevyplývají žádná práva k dané nemovitosti a majitel může jeho trvalý pobyt sám zrušit hned, jak se nájemník odstěhuje.

Zdánlivě drobná neznalost zákona tak může mít pro oběti domácího násilí velmi závažné následky.