Aktuality
Nemůžu se rozvést, manžel říká, že s tím nebude souhlasit

10. 4. 2017
Bezvýchodná situace? Je možné se rozvést bez souhlasu manžela či manželky?

Není neobvyklé, že oběť domácího násilí, která se obrátí na naši poradnu, ještě není připravena vztah s násilnou osobou ukončit. Přála by si, aby skončilo násilí, ale vztah samotný by ráda zachovala. Pokud však původce násilí své chování nezmění, dřív či později oběť násilí dospěje k závěru, že je na čase vztah ukončit.
Vliv, který násilná osoba na oběť domácího násilí má, však jen tak nezmizí. A proto k nám přichází klientky a klienti, kteří mají pocit, že jsou v bezvýchodné situaci: chtěli by rozvod manželství, ale to prý nejde, když druhý manžel nesouhlasí. A jejich manžel či manželka řekli, že souhlasit nebudou.

Stejně jako mýtus ohledně významu trvalého pobytu, je i tento mýtus pro oběť domácího násilí nebezpečný. Oběť, která uvěří, že k rozvodu manželství potřebuje souhlas druhého manžela, může z tohoto důvodu oddalovat vyhledání odborné pomoci. Setkali jsme se s případy, kdy násilná osoba výměnou za souhlas s rozvodem manželství požadovala splnění svých požadavků týkajících se porozvodové péče o děti nebo rozdělení majetku ve společném jmění manželů.

Pravda je taková, že souhlas manžela s rozvodem je vyžadován pouze v případě tzv. „nesporného“ rozvodu. V tomto případě se manželé musí dohodnout na porozvodové péči o nezletilé děti, na rozdělení majetku i na samotném rozvodu. Jsou-li splněny i další formální požadavky, soud manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství.

Pokud se však manželé nejsou schopni z nějakého důvodu dohodnout na kterékoliv zákonem stanovené záležitosti, pak je možná cesta tzv. „sporného“ rozvodu. Soud se pak musí zabývat příčinami rozvratu manželství a musí být rozhodnuto i o péči o nezletilé děti, ale k tomu, aby manželství soud nakonec rozvedl, nepotřebuje ani vypořádání majetku, ani souhlas obou manželů.

Formální podmínky jsou splněny, je-li prokázán rozvrat manželství a jeho příčiny. Pak soud manželství rozvede, a to navzdory nesouhlasu druhého manžela. Jediné možné výjimky stanovuje zákon:
§ 755 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ): „Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu
a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo
b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.“

Jedná se tedy pouze o výjimečné případy, a dle našeho názoru v případech domácího násilí téměř nemohou nastat. Sotva lze totiž mít za zájmem dítěte, aby vyrůstalo v rodině, kde je pácháno násilí. A stejně tak je možné říci, že je to právě násilná osoba, která svým chováním zapříčiňuje rozvrat manželství porušením manželských povinností. Ostatně manželé si „jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni (...) vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti“ (§ 687 odst. 2 OZ).