Persefona

24. 11. 2020
16 akčních dní proti násilí na ženách jsou pomyslným odpočtem šestnácti dní mezi 25. listopadem, Mezinárodním dnem proti násilím na ženách a Mezinárodním dnem lidských práv, jenž připadá na 10. prosince.

25. 11. 2020
Reprezentativní výzkumy ukazují, že s psychickým a/nebo sexuálním násilím byla v České republice po dosažení 15 let věku vystavena každá třetí žena. Celoevropský výzkum FRA upozorňuje, že každá pátá žena byla vystavena nebezpečnému pronásledování a každá druhá se setkala s jednou nebo více formami sexuálního obtěžování.
Stačí se podívat do zrcadla? Nebo se dnes rozhlédněte v práci, MHD, v obchodě či škole. Na první pohled je nepoznáte, ale nesou si s sebou šrámy na duši a možná i těle, které ovlivňují jejich každodenní život i sociální fungování.

26. 11. 2020
Viditelné následky násilí na ženách představují jen zlomek bolesti a utrpení, které si oběti násilí nesou svým každodenním životem. Oběti domácího násilí, ženy i muži, mají stejně jako osoby, které se násilí dopouští, „dvojí tvář“.

27. 11. 2020
Určitá míra konfliktů se objevuje v každém „normálním či zdravém vztahu“. Je však důležité odlišit běžnou, často nahodilou hádku, kdy proti sobě stojí dva jedinci ve stejné pozici od opakovaného násilného jednání, kdy na jedné straně stojí vystrašená ohrožená osoba a proti ní osoba jednající agresivně. Agrese je také přirozenou vlastností každého člověka, a je v pořádku, pokud se neprojevuje na úkor druhých.

28. 11. 2020
Domácí násilí je specifické tím, že se zpravidla odehrává v soukromí, je opakované a má eskalující tendenci.
Případy domácího násilí lze rozdělit na několik fází, které se jako celek opakují. Jedná se o tzv. cyklus neboli spirálu násilí. Jednotlivé fáze mohou být různě dlouhé: mohou trvat několik dní, týdnů, měsíců i let.

29. 11. 2020
Domácí násilí se odehrává za zdmi domova.
Oběti domácího násilí skrývají své utrpení, svůj stud, zranění, slzy i každodenní nejistotu a strach.
Ti, kteří se ke svým blízkým chovají násilně, pak skrývají své jednání mezi čtyřmi stěnami a vinu svalují nejčastěji na samotnou oběť či hledají výmluvy kdekoli jinde.
Donedávna i celá společnost považovala domácí násilí za tabu, za soukromou záležitost. Dnes se však jedná o kriminální čin, který lze trestat odnětím svobody.

30. 11. 2020
Vyhněme se unáhleným soudům, bagatelizaci násilí a zjednodušování. Nikdo z nás neví, co vše se odehrávalo za zdmi domova, mezi čtyřma očima oběti a pachatele násilí, jak dlouho k násilným incidentům docházelo a co vše si oběť nese s sebou.
Kdyby oběť domácího násilí mohla odejít a nevnímala by odchod jako ohrožující, jistě by to udělala. Nikdo nezůstává v násilném vztahu proto, často i několik desítek let, proto, že by s násilím souhlasil!

1. 12. 2020
Průzkumy týkající se domácího násilí poukazují na fakt, že v domácnostech, kde dochází k násilí, jsou často přítomny také děti (od kojenců až po pubescenty). V 45,2 % případech domácího násilí mezi partnery bylo svědkem i dítě (děti), z toho v 2,9 % případů došlo k fyzickým zraněním dítěte – když se pokoušelo zastavit agresora a ochránit oběť, nebo bylo násilí namířeno přímo proti němu. Pachatelé domácího násilí týrají své děti ve 40 – 60 % případů.

2. 12. 2020
Děti jsou často tím, proč v nefunkčním vztahu zůstáváme. Postupem času se mění v důvod, proč vztah opustit.
Nejenže je dítě v roli svědka násilí mezi rodiči ohroženo stejnými důsledky jako přímá oběť násilí, mimo to, se děti od nás učí tomu, co je ve vztazích a rodinách normální a společensky žádoucí chování. Jde tedy o přenos násilných vzorců chování a výchovných stylů mezi generacemi. Tento jev bývá označován jako “mezigenerační přenos násilí“.

3. 12. 2020
V České republice je oficiálně zaznamenáno 1 - 2 znásilnění denně.
Předpokládá se však, že znásilnění je hlášeno pouze v 8 % případů (a sexuální násilí, ke kterému dochází v rámci rodiny a partnerství je hlášeno pouze ve 3 % případů).
V České republice má každý 11. zkušenost se znásilněním (Persefona, 2016)
Minimálně 80% znásilnění se odehraje mezi lidmi, kteří se znají.

4. 12. 2020
Rozšířené a společností přijímané mýty a předsudky o násilí na ženách, ať už domácím či sexuálním, často nedovolují obětem tohoto příkoří, aby o své situaci hovořily, a to nejen s odborníky, jakou jsou např. lékaři, policie či pracovníci pomáhajících profesí, ale mnohdy i jejich blízcí. Přenášení odpovědnosti na oběť, obava z reakce okolí a jeho odmítnutí i samotný strach z toho, že oběti nebude nikdo věřit, kterou v nich často posiluje i násilná osoba, jsou bariérami stojícími mezi oběťmi a adekvátní pomocí. Tyto mýty a předsudky zároveň oběti komplikují vyrovnání se následky prožitého násilí.

5. 12. 2020
Neexistuje žádná polehčující okolnost k páchání násilí na ženách.
V žádném případě nelze přenášet odpovědnost na oběť: neříkala si o to, nechovala se tak, že si to zasloužila!
Neexistuje žádná vnější příčina násilného chování: místo činu, čas, alkohol či omamné látky, stres v práci apod.
Domácího i sexuálního násilí se dopouští muži i ženy, bez rozdílu věku.

6. 12. 2020
Je třeba pracovat s původci násilí. A to nejen z nutnosti zamezit aktuálnímu násilí v blízkých vztazích, ale především pro jejich motivaci ke změně navyklých způsobů řešení konfliktů i v budoucnosti, neboť dopady násilí nese oběť, přítomné děti, širší rodina, společnost i sám původce nebo původkyně násilí v blízkých vztazích.

7. 12. 2020
Negativní důsledky násilí postihují nejen samotné oběti, jejich děti, rodinu a přátele, ale celou společnost.

8. 12. 2020
Problematika domácího a sexuálního násilí je celospolečenským problémem, před kterým bychom neměli zavírat oči. Pro oběti tohoto příkoří existuje odborná síť pomoci, která hraje důležitou roli v naplňování zákonů, preventivních a ochranných opatření a řešení problematiky násilí v blízkých vztazích na lokální úrovni. Vedle ní, jsme tu my, osoby blízké oběti, které ji mohou nabídnout pomocnou ruku, být jí důvěrníky a zprostředkovat kontakty na specializovaná místa pomoci.

9. 12. 2020
Někdy může být obtížné rozpoznat, co se za zavřenými dveřmi domácnosti děje. Ještě větší a těžší je náš vnitřní boj s tím si připustit, že v našem bezprostředním okolí dochází k násilí v blízkých vztazích. Není lehké se druhé osoby na násilí ve vztahu zeptat, obvykle se jí nechceme dotknout nebo ji zranit. Přesto je možné a pro oběť může být velmi důležité, když někdo projeví pozornost a citlivě se zeptá, zda nepotřebuje pomoc. Vyslechnutí, pojmenování problému a nasměrování k jeho řešení může pomoci cyklus násilí zastavit.

9. 12. 2020
Mlčení. Překážka, která stojí mezi těmi, kterých se násilí osobně týká (ať už jeho oběťmi, původci násilí nebo jejich blízkými osobami) a odbornou pomocí! A přitom stačí jen pár slov podpory a pochopení. Tato slova nás mohou stát hodně sil, ale mají potenciál změnit mnoho! Mohou obětem život zlepšit nebo zachránit. Stejně tak pro pachatele to může být cesta z naučených způsobů zvládání konfliktů. Nikdy nevíme, co je za zavřenými dveřmi. Zámkem na nich je mlčení nás všech.