21. 2. 2017
Je to mýtus?
Sociální stereotypy vázané na profese, vzdělání či zdánlivou solidnost, jenž mezi lidmi převažují, nám zkreslují pohled na osoby, které se potýkají s násilím ve vztazích.
Proč je to mýtus?
Většina české společnosti se domnívá, že domácí násilí se týká osob s nižším vzděláním, menšími příjmy a často si jej spojuje s romským etnikem. Domácí násilí se však nevyskytuje pouze v určitých sociálních skupinách. Řada výzkumů i zkušenosti z praxe ukazují, že domácí násilí můžeme najít v domácnostech napříč všemi společenskými vrstvami bez ohledu na věk, příjmy, bydliště, rasu, vzdělání, náboženské vyznání či společenské postavení. Pachatelé jsou totiž často muži – manželé, partneři pracující na vrcholných pracovních pozicích, vysoce postavení podnikatelé atp., kteří si oběti nevybírají s ohledem na sociální status.
Sociální stereotypy vázané na profese, vzdělání či zdánlivou solidnost, jenž mezi lidmi převažují, nám zkreslují pohled na osoby, které se potýkají s násilím ve vztazích (Čírtková, 2002). Čím vyšší je postavení a vzdělání násilné osoby, tím propracovanější (a potažmo skrytější) může domácí násilí být. Zažité představy nás vedou k přesvědčení, že osoba, která je tak úspěšná ve své profesi a běžně se chová přijatelně, nemůže být ve své rodině agresivní.
Můžeme najít literaturu (např.: Baker, 1991), kde jsou zmíněny některé rizikové faktory související se sociálním postavením násilné osoby a oběti, které zvyšují riziko výskytu domácího násilí v rodině. Patří mezi ně třeba dlouhodobá nezaměstnanost, hůře placená práce, nižší vzdělání, finanční závislost, příjem pod hranicí životního minima a odlišné kulturní prostředí partnerů. Tyto faktory však mohou pouze přispívat k výskytu agrese v blízkých vztazích, nejsou její příčinou.
V praxi organizace Persefona se mýtus o násilí v nižších společenských vrstvách nepotvrzuje. Hovoří o tom i statistiky našich klientů, které ukazují, že 50 % z nich je ve středním, produktivních věku. 91 % osob, které vyhledá naši pomoc, je tvořeno neromskou populací. Méně než 20 % klientek je nezaměstnaných, většina má stálé zaměstnání nebo pečuje o děti v rámci rodičovské dovolené.
Zdroje:
Baker, M. (1991). The Canadian Journal of Sociology / Cahiers Canadiens De Sociologie, 16(3), 326-328. doi:10.2307/3340687
Čírtková L. (2002). Vybrané výzkumy a teorie domácího násilí (online). Policista, 7. Dostupný z ZDE
Statistiky organizace Persefona z posledních let.