Aktuality
Muži jsou také oběťmi partnerského násilí

3. 6. 2020
Mužské oběti domácího násilí, téma, které překrývají mýty a předsudky související s genderovými stereotypy ve společnosti. Překážky, které nám všem brání nabídnout pomocnou ruku a zároveň mužským obětem domácího násilí požádat o pomoc. Ba co více, muži si stejně jako ženy často ani nepřipouští, že žijí v násilném vztahu, a hledají chybu u sebe, namísto aby vyhledali pomoc přítele či odborníka.

Domácí násilí mezi blízkými osobami je samo o sobě pro naši společnost velkým tématem. Těžko se k němu vztahuje nejen široká veřejnost, ale i představitelé (po)moci, odborníci i pomáhající profese. A to i přes to, že výzkumy poukazují na fakt, že se s domácím násilím setkalo v České republice 17–40 % žen, a že nějakou formu násilného jednání v partnerském vztahu zažilo 10-38 % mužů. Bohužel cesta z násilného vztahu mnohdy vede právě skrze pomoc a podporu blízkých osob, které k osobě zasaženém domácím násilím přistoupí s pochopením a respektem k jejím rozhodnutím a přáním (i (ne)setrvání v násilném vztahu).

Samo označení „domácí“ pro mnohé členy naší společnosti představuje hranici vymezení soukromí, kterou bychom „jen tak“ neměli překračovat. Jenže překážek vstupu do tohoto prostoru si můžeme „vymyslet“ mnoho, jen abychom nemuseli něco udělat, abychom nepřijali svou odpovědnost za pomoc svým blízkým. Přesně na tento přístup však osoby páchající násilí spoléhají a oběti doplácejí.

Mýty vztahující se k domácímu násilí neznají genderový rozdíl ani důvody, proč oběť neodejde. Těch může být mnoho, a rozhodně jedním z nich není fakt, „že to není tak hrozné“. Ještě v o něco složitější situaci se mohou ocitnout muži, oběti partnerského násilí, kteří musí překročit svůj stín, připustit sami sobě, že není v pořádku, jak se k nim jejich manželka či partnerka chová. Zároveň musí prolomit bariéru na straně společnosti, pro kterou je představa zranitelného muže velmi nesnadně přijatelná, neboť je s nimi spojována fyzická síla, díky níž by se měl moci násilí snadno ubránit. Tato síla je také důvodem, proč si většina lidí, hovoříme-li o domácím násilí, představí muže jako pachatele, přestože je takřka stejně pravděpodobné, že se může stát jeho obětí.  Vedle faktu, že násilí na ženách může mít viditelnější důsledky, se jedná o důvod, proč může být pro muže o něco těžší vystoupit z kruhu násilí.

Ačkoliv ženy často nedominují fyzickou sílou, dopady užívaného psychického, sociálního, ekonomického či sexuálního násilí jsou pro oběť stejně devastující a zasahující do mnoha sfér jejich života. Výhružky, že jim nikdo nebude věřit, že je obviní z toho, že oni jsou násilníky apod., jsou pro muže, v němž je budován pocit méněcennosti, neschopnosti a nesamostatnosti, často významnou překážkou pro opuštění společné domácnosti či ukončení násilného vztahu (opět platí bez genderových rozdílů).

Formy násilí:
Fyzické násilí: facky, kopance, bití předmětem, škrábání, či např. násilí užité proti 3. osobě, dětem nebo zvířeti
Psychické násilí: nadávky, výčitky, ponižování, urážky, vyhrožování
Sociální násilí: izolace od přátel či rodiny, kontrola kontaktu s nimi
Ekonomické násilí: kontrola finančních toků, omezení nakládání s příjmy
Sexuální násilí: vynucený sexuální styk

Rakouská zpráva o stavu násilí (Cizek et al, 2002) odhalila strategie zvládání násilí u mužů. Podle této zprávy muži méně často než ženy volí strategii „vyvození důsledků“, tedy např. odmítnutí či rozchod. Málo často také tzv. mobilizují zdroje a vyhledají pomoc třetích osob. Podle této zprávy je u mužů nejčastější „strategie normalizace“, tedy přizpůsobení se násilné situaci, ospravedlňování násilí a bagatelizace jeho vlastní situace. O problému identifikovat se jako oběť a o pocitech studu hovořil i jeden z našich klientů: „Já jsem si to nepřipouštěl, bral jsem to jako záležitost, kterou si musím vyřešit sám. Protože vy toho člověka máte pořád rád a kladete si za vinu, že vy za to můžete“.

Pokud chcete svým blízkým, kteří žijí v násilných vztazích pomoci, nedívejte se na svět svou perspektivou, ale jejich očima. Očima plnýma strachu, nejistoty a studu. Projevte respekt a pochopení jejího/jeho rozhodnutí i přání. Nesuďte, naslouchejte bez jakýchkoli projevů pochybností či bagatelizace. Vyhněte se dobře míněným radám a hlavně buďte trpělivý! V případě zájmu se i Vy se můžete bezplatně obrátit pro radu na Persefonu.

Pokud si nejste jistí, zda je ve Vašem vztahu vše v pořádku, pokud doma máte strach, neváhejte se na nás obrátit.
Obětem domácího a sexuálního násilí i jejich blízkým, nabízíme bezplatné sociální, psychologické a právní poradenství: tel. 737 834 345 nebo  poradna@persefona.cz.
Služby poskytujeme v bezpečném a důvěrném prostředí, bezplatně a v případě zájmu i anonymně.

 

Příběhy mužů, kteří o svém násilném vztahu veřejně promluvili najdete například zde:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/obeti-domaciho-nasili-jsou-i-muzi-stydi-se-zadat-o-pomoc-_201506191716_mkopp
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-domaci-nasili-na-muzich-tyrani-manzelstvi-rozvod.A191021_210316_domaci_vl

Studie, které se vyjadřují k domácímu násilí na mužích:
Úřad Vlády České republiky, Zpráva Pracovní skupiny muži a rovnost žen a mužů Muži a násilí v České republice
ČÍRTKOVÁ, L. 2011. Domácí násilí na mužích z pohledu teorie a praxe. In Pešáková, K. ed. 2011. Muži jako oběti domácího násilí. Sborník z konference konané 9. 3. 2011 na Fakultě sociálních studií v rámci projektu Muži a domácí násilí.

Sdílet na Facebook Sdílet na Google plus Sdílet na Twitter LinkedIn